Svatební den je pro mnoho párů jedním z velmi důležitých mezníků v jejich společném životě. Něco nového končí, něco nového se začíná...
Nezapomenutelnost tohoto Dne se odvíjí od celkové atmosféry, kterou velkou měrou podtrhuje také květinová výzdoba, jenž je nedílnou součástí celého svatebního koloritu.
Květiny jsou němým svědkem provázejícím nás celým svatebním dnem. Od dekorace automobilu, výzdobu místa svatebního obřadu, kytici pro nevěstu a ostatní svatebčany až po květinové dekorace na slavnostní tabuli.
Mezi stěžejní květinové dekorace patří svatební kytice ke které neodmyslitelně patří ozdoba pro ženicha – korsáž, ale i tatínky či svědky.
Květiny k připnutí
Do roku 1975 se korsáže, svatební kytice ale i jiné dekorace zhotovovaly především technikou drátkování. Převratným se stal až rok 1995, kdy se začalo vyrábět a používat lepidlo na živé květiny. Díky tomuto všestrannému materiálu se floristům naskytla zcela jiná dimenze a možnosti, které vedly k rozvoji nových technik a tvorbě floristických prací neomezených možností.
Korsáž začala být součástí úboru ženichů v období biedermeieru. Ženich obdaroval nevěstu svatební kyticí a ona mu z ní jeden květ věnovala. Tak vznikla korsáž pro ženicha, kterou tvoří květ, většinou doplněný zelení, pocházející z kytice nevěsty.
Korsáže se vždy nosí na levé straně těla, tam, kde je srdce. K oděvu jsou připevněny spínacím špendlíkem, magnetem nebo plastovým držáčkem ve tvaru „T“ (také T-gala klips či korsáž-klip) či zasunutím do knoflíkové dírky obleku. Pokud sako nemá klopy, pak se připevní na jeho levou horní část, v žádném případě však do kapsičky, ta slouží na kapesník. Upevnění korsáže vyžaduje určitou zručnost. Při špatném uchycení k podkladu by se mohlo stát, že centrální květ směřující nahoru se bude kývat. V případě mohutnějších korsáží je tedy vhodné přichycení k oděvu ve dvou bodech
Jejich krása se uplatní při slavnostních příležitostech jako jsou svatby, významná jubilea či studentské oslavy a to jako ozdoba na sako, šaty, do vlasů ale také na klobouk. Dámy nosí korsáže připevněné květem dolů, pánové nahoru, v souvislosti se symboly pro ženské pohlaví (Venuše) a mužské (Mars).
Korsáž pro ženicha
Ozdoba pro ženicha může mít velmi různorodé podoby. Při volbě materiálu většinou vycházíme ze svatební kytice, v potaz však musíme brát také barvu, materiál a styl obleku, podle něhož se florista snaží co nejlépe vystihnout vhodnou ozdobu a její umístění.
Podle způsobu zhotovení je můžeme korsáže rozdělit na:
• Vázaná
Do korsáže vybíráme květy pevné a trvanlivé. Nejpoužívanějším typem je přízdoba jednoho květu připevněného na plastový klip.
Při přípravě si jednotlivé květy a zeleň můžeme navázat na drát, navatičkovat a začistit gumovou páskou. V současné době se preferuje jednotlivé konce stonků zavoskovat nebo zacelit řezné rány lepidlem na živé květiny, čímž se zabrání výparu a prodlouží tak trvanlivost korsáže. Vážeme od vrcholu a postupně vytváříme malou, zezadu plochou kytičku kulatého nebo podélného tvaru. Ručku ovineme gumovou páskou čímž spojíme použitý materiál a zabráníme možnému poškození oděvu drátěnými konci.
• Lepená
Možnost využívat techniku lepení je pro floristy velkou výzvou při tvorbě rozmanitých květinových ozdob či šperků.Lepené korsáži můžeme dát prakticky jakýkoli tvar, který si navrhneme a načrtneme na kartón (srdce, list, čtvereček apod.). Tvar vystřihneme a zespodu opatříme zapínáním. Kartón můžeme začistit nalepením různých druhů živých i neživých materiálů jako jsou dekorační drátky, andělské vlasy, kokosové vlákno, stuhy atd. ale i zeleň. Lepenou korsáž můžeme také lepit přímo na listy, stébla trav apod.
• Drátkovaná
Tyto korsáže vyrábíme promotáváním a splétáním drátkům a doplňků do různých tvarů (věnečků, srdíčka apod.). Základní tvar vytvoříme nejprve ze silnějšího drátku, který vyplňujeme jemnějším drátkem a dotváříme za současného přidávání květů, snítků zeleně či jiných prvků (nejčastěji lepením). Zadní stranu opět opatříme špendlíkem na uchycení.
• Jehlice do klopy
Základ jehlice tvoří drát o síle 1–1,5 mm, který se obtočí jemnějším drátkem nebo jiným ozdobným materiálem a jeho konce opatříme na závěr perličkou, květem či plodem aby se o ně nikdo neporanil. Na takto připravenou základní konstrukci pak crush technikou vytvoříme kouličku, srdíčko či jiný tvar, který ještě můžeme dozdobit. Jehlice je velmi elegantní. Štíhlé vřeteno se výborně hodí k úzkému límci a ke svatební dekoraci typu vřeteno či zepter.
Méně tradiční korsáže:
• květinová kravata
Základní tvar různé délky, šířky tvoří karton překrytý látkou či jiným materiálem. Z použitých materiálů nejvíce vyniká střídání dlouhých a různých kulatých tvarů, z něhož mohou být tvořeny efektní řady či ornamenty.
• květinové fiží
Obvykle trojúhelníková přízdoba která se nosí místo kravaty. Základní tvar (většinou trojúhelník) tvoří kartón potažený látkou nebo stuhou. Pochází z období rokoka, kde bohatě zdobená krajkami zdobila pánské košile společenského stylu.
• ramenní přízdoba
Jedná se o úzkou dlouhou ozdobu jež splývá na přední a zadní straně obleku. Základem může být jemná konstrukce z drátku, stuhy doplněná dalším živým i neživým materiálem. Ramenní ozdoba se připojuje ozdobnými špendlíky na přední, zadní straně obleku ženicha a na rameni, případně může být přichycena několika stehy.
• ozdoba klopy a límce
Netradiční, originální a vzdušná ozdoba saka přechází z jedné klopy přes límec na klopu druhou. Dlouh= rostlinné výhonky typu Asparagus, Ceropegia, Muehlenbeckia, Tilandsia a několik průhledných stuh či drátek vytváří základ, do kterého jsou připevněny lehké květy a další rostlinný materiál. Na oblek se připevňuje třemi až pěti ozdobnými sponkami či přišitím.
• kapesníček do kapsy
Okraj látkového kapesníčku zdobí florální ozdoba.
Text a foto Jana Lapáčková
Více tipů a inspirativních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 3/2013.
