Olomoucké rozárium je součástí Botanické zahrady, která spolu s historickými parky tvoří prstenec zeleně kolem historického jádra města. Postupnou obnovou se celý areál stává živým a moderním městským parkem sloužící k rekreaci všem věkovým skupinám obyvatel a návštěvníků hanácké metropole.
Vznik Olomouckého rozária se datuje do let 1970-1972, kdy vzniklo jako součást areálu Botanické zahrady připojené v 70 letech dvacátého století k parkovému areálu olomouckého výstaviště. Z iniciativy olomouckého Rosa klubu byla na ploše 3,5 ha, která předtím sloužila jako městská deponie odpadků, vytvořena podle návrhů architekta Emila Zavadila netradiční růžová zahrada založena na výsadbě růžových keřů do přísně geometrických záhonů v betonových polích. V roce 1972 bylo rozárium slavnostně otevřeno, při této příležitosti se zde konala celostátní výstava Vyznání růžím, kterou navštívilo přes 100 000 návštěvníků. Plánovaná výstavba pavilónu, který by poskytl potřebné služby jak návštěvníků, tak i příležitostně zázemí vystavovatelům však nebyla realizovaná, což vedlo k postupnému ukončení pořádání výstav. Celý prostor rozária se postupně odtrhl od hlavní výstavnické činnosti Flory Olomouc, což mělo vliv i na jeho návštěvnost. S klesajícím zájmem veřejnosti se snižoval i rozpočet na jeho údržbu a celý areál začat postupně chátrat.
Celý text článku včetně ilustračních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 5/2020.
