Růže s osobitým nezaměnitelným charakterem, jedinečnou krásou a podmanivou vůní, tak bychom ve stručnosti mohli popsat nádherné a proslulé růže anglického šlechtitele Davida Austina. Růže snoubící půvab, krásu šarm a něhu starých růží 19. století jsou dnes po celém světě známi jako Anglické růže.
Již samotný název Anglické růže je příslibem něčeho ušlechtilého, jedinečného a skvostného. Tento název nebyl vybrán pro novou skupinu růží náhodně. Vždyť právě královna květin byla v ostrovní zemi, Anglii, symbolem středověkých panovníků i moderních politických stran, nechali se jí inspirovat básníci i malíři.
Historie Anglických růží se začala psát před více jak padesáti lety, kdy David Austin, v té době ještě jako amatér, započal se šlechtěním růží. Inspirován knihou o starých, historických růží si dal za cíl zkombinovat nejlepší vlastnosti starých růží (Rosa gallica, damascény, portlandky a bourbonky) s těmi nejlepšími, jenž nabízely nové růže (čajohybridy a floribundy). V roce 1960 většina prodejců růží však považovalo jeho záměr za bláhový. V této době se totiž upíraly veškeré snahy šlechtitelů o rozšíření barevného spektra u hybridních čajových růží. Jejich krása však spočívala pouze v nerozvinutém vysokém poupěti, jakmile se květ plně otevřel ztrácel na své přitažlivosti. Ve srovnání se starými růži postrádaly nejenom tvarovou rozmanitost květu, ale především vůni. David Austin považoval směr, jakým se šlechtění v té době ubíralo za chybný. Cíleně, tak zaměřil svůj šlechtitelský program na získání růže, která by uspokojovala potřeby zahradníků – nádherně krásná, přesto nenáročná na řez a péči a s habitem vhodným do tradičních anglických zahrad. David Austin snoubil tvarovou rozmanitost květu, vůně, keřovitý vzrůst a nenáročnost starých růží s barevností a opakovaným kvetením moderních růží a v roce 1969 představuje dvě nové odrůdy svých Anglických růží – ´Wife of Bath a ´Canterbury´. Od té doby vyšlechtil se svým synem Davidem přes 200 dalších odrůd. Najdete mezi nimi růže se šálkovitým, rozetovitým či pompónkovitým nebo plochým tvarem květu; s vůní čajovou, typickou pro staré růže, po citrusových plodech, myrtě, malin, ostružin, borůvek dokonce i cedru.
Přestože mnozí považovali plány Davida Austina před padesáti lety za utopii, dnes se jeho růže pěstují po celém světě a získávají čím dál tím více příznivců i ocenění na mezinárodních soutěžích.
Růže k řezu
Přestože se David Austin specializuje zejména na šlechtění zahradních růží, před patnácti lety zahájil nový šlechtitelský program, jehož cílem je získat odrůdy růží určené k řezu s tvarem a vůní květů starých růží a trvanlivostí moderních hybridních čajových odrůd. Výsledkem několika stovek tisíc ručních opylení, selektování a testování je dnes kolekce devíti kultivarů, které v sobě snoubí kouzlo starých růží s barevnou škálou a trvanlivostí těch moderních.
Růže Davida Austina určené k řezu se postupně rozvíjejí z těsně uzavřeného poupěte do velkého, dokonale formovaného květu tvořeného množstvím delikátně zvlněných okvětních plátků. Tvarová rozmanitost plně otevřeného květu je velice působivá, od šálkovitého až po rosetový tvar.
Prostřednictvím nezaměnitelné a příjemné vůně po historických růžích se závanem ovoce vnáší růže Davida Austina přirozené kouzlo a spirit starých růžových keřů do světa řezaných růží. Ne náhodou si tak tyto luxusní růže v podobě dárkových kytic, stolních dekorací či jako svatební kytice podmanily srdce mnoha milovníků královny květin po celém světě.
Podle materiálu David Austin® zpracoval Arnošt Jílek
Více tipů a inspirativních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 3/2013.
