K nejdůležitějším a nejčastěji využívaným doplňkům nerostlinného původu patří rozhodně stuhy. V nabídkách velkoobchodů nalezneme nepřeberné množství různých druhů. Z pestré palety barev a druhů tak jednoduše volíme podle účelu použití.
Označení stuha se dá použít pro plošné textilie v šířce do 50 centimetrů. V Africe se pravděpodobně tkaly stuhy a stavech už v 9. století. Nutno podotknout, že nástroje stejných konstrukcí se zde využívají ještě na začátku 21. století. V Evropě pochází první zmínky o řemeslné výrobě stuh ze století 11., na našem území z první poloviny 19. století a k nejsilnějšímu rozvoji tohoto odvětví došlo v severních pohraničních oblastech.
Naprostá většina stuh se vyrábí tkaním, menší množství pletením, splétáním nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají příze z nekonečných vláken, z bavlny a z přírodního hedvábí.
Stuhy se rozdělují na tkané, řezané (levnější stuhy z široké tkaniny), lepené stuhy (na pevný podklad se lepí nitě), pletené či splétané.
Podle vzhledu můžeme stuhy rozdělit na:
• paspulky (stuhy se zesíleným okrajem),
• lámové stuhy (obsahují pokované nitě),
• piketky (se zoubkovanými kraji z jemných smyček),
• sametky (se sametovým povrchem na lícní straně),
• dutinné stuhy,
• pruženky s obsahem elastomeru.
V aranžování se stuhy řadí k materiálu pomocnému, tedy takovému, který tvůrci napomáhá vytvořit zamýšlenou kompozici. Pomocný materiál dělíme na technický a dekorační; stuhy spadají pod materiál dekorační.
Stuhy lze dělit mnoha způsoby. Vedle barvy či materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, rozlišujeme různé příležitosti jejich použití. Lze je použít jako volné stuhy či jejich jednoduchou úpravou připravit kokardy či mašle.
