,,Lidské životy jsou jak pramínky, které se stejně jednou setkají v moři.“
To jsou slova Dany Felkové, největší kamarádky Jirky Greguše, když jsem jí říkala, jak nás mrzí, že jsme nebyly častěji ve styku s Jirkou.
Vzhledem k tomu, že Jirka neměl děti a jeho sourozenci žijí na Slovensku a v dnešní době coronaviru nemůže mít v rodné zemi poslední rozloučení, tak se s Jirkou alespoň rozloučíme na stránkách časopisu Floristika.
Milý Jirko,
poprvé jsme se s tebou seznámily na zahradnické škole u vás v Brně v Bohunicích, tj. více jak před 25 lety, kde jste s docentem Jašou pořádali první vzdělávací kurzy pro floristy. Pak jsme se potkávali na Floře Olomouc a v neposlední řadě na Brněnské růži. Vždy jsi byl k nám velmi pozorný, vstřícný, měl úžasný smysl pro humor, nadhled, byl velmi skromný a hlavně vždy jsi měl zájem o floristiku a dění kolem. Bylo nám velkou ctí, že jsme mohly být těmi pramínky, které se potkaly…
A až se jednou všichni potkáme, tak všechny ty roky dohoníme.
Bohunka Joštová a tvoje sestra Jitka…
(FLORASIS)
Kondolence a vzpomínky od dalších kolegů a přátel naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 3/2020.
