Ing. Dagmar Kubíčková se narodila 8. října 1937 v Náchodě v úřednické rodině. K zahradnické profesi ji přivedl děda, který měl velkou ovocnou zahradu a byl nadšeným ovocnářem amatérem. V roce 1961 absolvovala Zahradnickou fakultu v Lednici na Moravě VŠZ v Brně. Na vysoké škole se seznámila s budoucím partnerem Antonínem.
Po svatbě v roce 1961 ho následovala jako učitelka odborných zahradnických předmětů na Střední zahradnickou školu v Děčíně-Libverdě. V té době ze školy odešel učitel květinářství, a tak tento předmět převzala jako hlavní, později dále vyučovla předmět vázání a aranžování květin (nyní floristika). Oba předměty učila až do odchodu do důchodu. Společně s manželem vybudovali rozsáhlé sbírky trvalek tzv. políčka, kde se nacházelo 800 druhů a kultivarů trvalek, 350 kultivarů kosatců a 90 odrůd denivek. Aby byl k dispozici rostlinný materiál pro aranžování, na volné ploše bylo vysázeno na 10000 cibulí narcisů a tulipánů, většinou získány po rychlené ze zahradnických podniků. Na zbývající volné ploše byly vysévány letničky k řezu i k sušení ty pak sloužily v zimním období k aranžování. Sbírkový skleník školy byl průběžně doplňován rostlinami nákupem, dary ze zahradnických podniků, botanických zahrad, zahradnických výstav (novinky Flora Olomouc) apod.
Floristika v 60.letech nebyla zvlášť na vysoké úrovni, k výuce se používala i zahraniční literatury. Naši domácí přední aranžéři organizovali krátké semináře, kde se učila zvláště technika, ale bez všech pomůcek, které jsou nyní běžné. Dáša se jich co nejvíce zúčastňovala, aby mohla tyto znalosti předávat studentům. A tak vedla vazačský kroužek pro studenty, který se často konal v pozdních odpoledních hodinách, před konáním soutěží i večer.
Od roku 1975 začala s manželem a studenty jezdit na Floru, kde studenti aranžovali nejen pavilony, ale předváděli ukázky aranžování i pro návštěvníky výstavy. Následovaly další výstavy v Lounech, Kamenickém Šenově, v Praze, Květinové korzo v Havířově apod. V Děčíně pak pravidelně připravovala výstavu vánoční vazby.
V 80.–90.letech zajišťovala a vedla floristické semináře pro učitele základních škol a společně s manželem připravovala semináře pro pracovníky květinových síní, které byly hojně navštěvované zájemci z celé ČR. Jako lektoři byli naši přední aranžéři.
Se studenty aranžovala květiny na různých společenských akcích (plesy, písňový festival Děčínská kotva apod.), zasedání ve městě i mimo.
V roce 1971 byla u vzniku Děčínské kotvy společně s manželem, který ji organizoval a po dlouhých 30 let mu v této soutěžili byla vždy nápomocna. Připravovala studentky a studenty na soutěž Děčínská kotva, při níž se škola umísťovala na předních místech tabulek. Při mnohých soutěžích pracovala jako členka odborné poroty.
V 70.letech byla pověřena Ministerstvem školství jako vedoucí kolektivu vypracováním první učebnice pro střední školy z aranžování. Učebnice Vazačství a aranžování květin vyšla v roce1978 ve spolupráci s kolegy zahradnických škol, na Slovensku vyšla v překladu. Později připravovala část textu pro další učebnici vydanou pouze na Slovensku. Jednalo se o aktualizaci některých kapitol.
V 90.letech se podílela na přípravě pěti dílů nového Zahradnického slovníku naučného, prostřednictvím některých floristických hesel. 1. Díl vyšel v roce 1994.
Kromě toho psala odborné články do časopisů, předváděla aranžování na základních školách, přednášela pro různé zájmové organizace, je lektorkou Svazu zahrádkářů.
Rodinné zázemí ji umožňovalo uskutečňovat spoustu akcí a mnohých se obě děti Pavel i Olga zúčastňovaly (např. Flora Olomouc, Havířov v květech).
V současné době je „hlídací“ babičkou dvouletého Tomáška, vnoučata Klárka a Jáchym jsou už školou povinné, ale občas babičku také potřebují.
