30.08.2010 | 03:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co se skrývá za krásou řezaných květin

Nádherné, všemi barvami hýřící květiny, jenž jsou pro mnohé z nás symbolem křehkosti, něžnosti a lásky, mnohdy skrývají za svojí krásou nedůstojné podmínky, za kterých byly vypěstovány. Jen málokdo si uvědomuje při pohledu na svazek růží, za jak špatných sociálních a pracovních podmínek se často odehrává květinová produkce ve Střední a Jižní Americe, jihovýchodní Asie či Africe odkud putují květiny na Evropský trh.

Přestože většina u nás nabízených květin je dovážena z Nizozemska, jejich původ hledejme mimo Evropu. Mezi hlavní importéry květin na Nizozemské burzy patří např. Etiopie, Ekvádor, Uganda nebo Keňa, která se podle údajů Flora Holand podílí na dovozu rostlin 36% podílem.
Masivní nárůst květinové produkce v těchto rozvojových zemí nastal v devadesátých letech minulého století, kdy řada evropských firem investovala nemalé částky do založení či rozšíření plantáží na produkci řezaných rostlin a okrasné zeleně. Proč se investoři soustředili na produkci květin v těchto zemí, vzdálených tisícovky kilometrů od prodejních míst? Vedle příznivých klimatických a půdních podmínek pro masivní produkci květin (dostatek slunečního svitu téměř po celý rok), jsou to především nízké náklady na lidskou práci. Nemalý vliv na podnikání zahraničních investorů v těchto zemích mají rovněž benevolentní zákony týkající se pracovních podmínek a ochrany životního prostředí. Přestože jsou již natolik liberální a neplní svoji funkci, vzhledem k nízké právní vymachatelnosti, nejsou ani dodržovány.
Za jakých pracovních a sociálních podmínek probíhá květinová produkce v jedné z těchto zemí, jsme měli možnost se blíže seznámit prostřednictvím evropského turné dvou žen ze Zimbabwe; paní Spiwei Chigwande, která sama na květinové farmě pracuje a Emmi Mahlunge, jenž vede v Zimbabwi nevládní organizaci (Kunzwana Women´s Association), poskytující ženám vzdělání a informace o jejich právech. Během jejich krátkého zastavení v Praze a Brně, které se uskutečnilo v rámci mezinárodního projektu Fair Flower, jehož českým partnerem je Ekumenická akademie v Praze, jsme je požádali o krátký rozhovor.

Jak důležitá je produkce květin pro Zimbabwi a její obyvatele?
Ekonomika Zimbabwe je závislá především na důlním průmyslu a zemědělství. Produkce řezaných květin a okrasné zeleně je, hned po těžbě zlata a pěstování tabáku, pro zemi velice důležitým zdrojem zahraniční měny, která je nezbytně nutná pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Největší rozmach květinových farem zde nastal v osmdesátých letech. Přijmi z květinového průmyslu se v té době zvýšily z 28 mil. eur na 75 mil. eur. V devadesátých letech přesahovala pěstební plocha přes 300 ha. Farmáři, kteří přešli z klasického pěstování zemědělských plodin na produkci květin, rapidně bohatli – na rozdíl od běžných zemědělských plodin trvá produkce květin mnohem kratší dobu, což umožňuje získat ze stejné plochy několik sklizní. Díky rychlé návratnosti peněz byly banky mnohem ochotnější poskytovat úvěry farmářům na modernizaci a zavádění nových pěstebních technologií na květinových farmách. Situace se však výrazně změnila po zavedení pozemkové reformy v roce 2000, která zvýhodňuje velké komerční závody. Řada farmářů byla nucena zmenšit velikost květinových farem či je dokonce prodat. Ke zhoršení dané situace rovněž přispěla vysoká inflace. Přestože je neblahou pozemkovou reformou zasažen zejména květinový průmysl, její negativní vlivy se automaticky promítají i do ostatních odvětvích související s produkcí květin. Snižování počtu farem vedlo k rapidnímu propouštění zaměstnanců. Zatímco v osmdesátých a devadesátých létech zaměstnával květinový průmysl v Zimbabwi 13 000 pracovníků, dnes pracuje na šedesáti farmách méně než 4000 pracovníků. Květinové farmy byly a stále jsou pro většinu žen, díky jejich sociálnímu postavení ve společnosti, jedinou příležitostí k výdělku. V současné době zaujímá podíl žen při produkci květin v Zimbabwe až 75 %.

Více fotografií a informací naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 4/2010.

Text Arnošt Jílek Foto poskytla Ekumenická akademie Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down