Před vlastním vázáním kytice či tvorbou květinové dekorace je třeba připravit si veškerý rostlinný i dekorační materiál, se kterým budeme pracovat. V případě materiálu rostlinného je nezbytné jeho správné ošetření a skladování tak, aby se jeho kvalita minimálně snížila.
Základem dobře odvedené práce a spokojenosti zákazníka je kvalitní rostlinný materiál, o který je třeba se odpovídajícím způsobem postarat.
Ošetření rostlin a zeleně
Základem udržení vysoké kvality zakoupených rostlin je šetrná, ale zároveň rychlá manipulace. Rostliny vyjmeme z přepravních obalů, odstraníme poškozené části, spodní listy, výhonky a trny tak, aby nebyly ponořeny při skladování ve vodě a stonky zkrátíme šikmým řezem. Takto ošetřené rostliny vložíme do čistých vydezinfikovaných nádob s vodou a přípravky pro prodloužení trvanlivosti, a to tak, aby měl každý druh svou vlastní nádobu. Vodu pravidelně obměňujeme. Teplota uskladnění se volí podle konkrétního druhu, a to od 5 do 16 °C. Před vlastním zpracováním rostliny je třeba si uvědomit, že musí být ve vodě minimálně čtyři hodiny; ty které budou ve vazbě bez či s omezeným množstvím vody je třeba nechat napít minimálně 12 hodin.
Úprava rostlin a zeleně
Pro vlastní floristickou práci je třeba rostlinný materiál technicky upravit tak, aby lépe vyhovoval tvůrčím požadavkům a aby lépe splňoval požadavky na něj kladené. Můžeme hovořit o tzv. přípravných technikách. Mezi ně patří:
Seříznutí
Rostlinný materiál upravujeme na potřebnou délku pro konkrétní použití. Ideální je seříznutí pod vodou, použít musíme ostrý nůž. Podle následného použití jej seřezáváme:
a) dlouhým, šikmým řezem (nejčastější způsob, pro stonky kytic či pevné stonky pro vypichovaná aranžmá),
b) krátkým šikmým řezem v případě následného vatičkování,
c) rovným řezem pro měkké stonky určené k vypichování,
d) dvojitým šikmým řezem u těžších dřevnatých stonků pro vypichovaná aranžmá.
Prořezání
Aby lépe vynikly tvary a linie rostlin můžeme přebytečné části, jako postranní výhony a květy, prořezat nožem či prostřihnout nůžkami. Odstraněním velkých listů současně snižujeme odpar vody.
Ohýbání a tvarování
I přes to, že se maximálně snažíme využít přirozený růst, směřování a ohyb rostlin, často se stane, že rostlinný materiál nemá právě ty linie, které by vyhovovaly našim záměrům. V tomto případě lze rostlinu přizpůsobit námi zvolenému tvaru ohýbáním bez použití drátu. Pro tuto techniku jsou vhodné všechny elastické větve a stonky. Je však třeba pracovat opatrně, jelikož i u nich hrozí nalomení.
Stonek tvarované rostliny uchopíme ve vodorovné poloze oběma rukama. Postupným ručkováním rukou vyvíjíme plynulý tlak palci směrem nahoru a zbylými prsty směrem dolů.
Pomocí této techniky lze ohnout a nasměrovat hladké stonky mnoha květin (Zantedeschia, Anthurium, Allium) nebo trav. Při práci se suchými stonky, ratanem či silnějším pedigem je vhodné jejich krátké ponoření do horké vody. Díky tomu změknou a práce s nimi bude snazší.
K upravení směrů linií se využívá přetáčení stonku okolo své osy. Tato technika je vhodná pouze pro některý materiál. Její nevýhodou je velká síla, kterou musíme vyvinout (přetočení bez poškození materiálu). Stonek nebo větev uchopíme oběma rukama v různých místech a pomalu otáčíme každou rukou jiným směrem okolo podélné osy stonku.
Ke speciálním technikám tvarování se řadí i nalomení. Spočívá v nalomení kůry a svrchní části dřeva a opakuje se v malých odstupech, až se větvička bude plynule ohýbat. Zbytek větve musí zůstat nepoškozený, aby pokračovalo zásobení vodou. Způsob práce je stejný jako u ohýbání, ale tlak prstů je větší.
Pro změnu pozice listů využíváme hnětení a natahování. U menších je natahujeme mezi prsty, u větších použijeme ruce obě (jako při žehlení).
Navazování
Velmi často využívanou přípravnou technikou je navazování. To je potřebné u rostlinného materiálu a neflorálních přízdob bez vlastních stonků. Lze si takto připravit i různé snopky či svazky. Používáme vazačský drát, který volíme podle síly navazovaného materiálu.
a) Pro následné vypichování plodů, suchých květenství, polštářků mechu, větviček stálezelených či jehličnatých materiálů nebo svazků sušených materiálů je vhodné navázání na vidlici (na dvě nožky). Drát otočíme kolem materiálu a v místě spojení zkroutíme. Těžší plody navazujeme na dráty dva.
b) Pro připevnění plodů bez výstupků, za které bychom mohli drát zachytit, je vhodné přilepit k plodu tavnou pistolí na konci drátu předem připravené očko. Ořechy je také možno napíchnout v místě spojení skořápek na spodní straně plodu drátem a zafixovat lepidlem. Pokud síla pokožky a dužniny plodu dovolí, můžeme drát přímo napíchnout do plodu (jablka). Větší pevnosti spoje docílíme vsunutím háčku do hrotu tavné pistole a jeho následném zapíchnutí.
c) Navazování využijeme i při práci se sušenými květy bez stonků. Postupujeme stejně jako v případě navazování měkkých plodů – na svrchním konci drátu vytvarujeme háček, spodním propíchneme květ a protáhneme jej, až se drátek zaboří do květu.
d) Materiál, například svazky jehličí, je touto cestou možno opatřit kolíčkem k zapíchnutí. Rostlinný materiál drátkem pevně přitáhneme ke kolíku a v místě potkání drátků je pevně zkroutíme.
Na přípravě článku se podílela Ing. Klára Vavříková-Francová
Více tipů a inspirativních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 1/2012.
