V první polovině minulého století se Blatná stala jedním z evropských center šlechtění růží a díky obchodnímu umu a obratnosti zdejšího podnikatele Jana Böhma se stala světově proslulým střediskem pěstování růží v Československu. V době největšího rozkvětu byly Böhmovy růže nejen v soukromých zahradách, ale i veřejné zeleni po celém městě.
Jan Böhm se narodil 25. listopadu 1888 do rodiny zahradníka Jana Nepomuka Böhma na Královských Vinohradech. Pokřtěn byl v hlavním vinohradském chrámu zasvěceném sv. Ludmile na dnešním náměstí Míru. Už v období rané puberty se začal zajímat o zahradničení v celé šíři. Po absolvování povinné školní docházky zůstal doma a nastoupil do učení ke svému otci. V 17 letech získal výuční list vydaný Společenstvem zahradníků a obchodníků s květinami pro Prahu a okolí. Následně se s velkým nasazením rozhodl ve své ambicióznosti, která mu již v tak mladém věku nebyla cizí, překonat svého otce a rozšířit si obzory v zahraničí. Během evropských cest navštívil mimo jiné Drážďany, Lucembursko a Orélans. V tomto období se jeho odbornost krystalizovala zejména směrem k růžařství. Principy pěstování růží ve Francii s ním však nekorespondovaly, a tak se vrátil zpět do Německa. Za první světové války musel narukovat a při bojích na italské frontě byl raněn. Po absolvování léčby byl převelen do zázemí, pracoval jako správce vojenských zahrad ve Vídni. Ke konci války pracoval ve vojenských zahradách v Bratislavě.
První úspěch Jana Böhma se dostavil v roce 1922 na výstavních trzích v Brně, odkud si odnesl stříbrnou medaili. Zároveň zde prvně představil první plody svého nezměrného úsilí a nadšení. Po tomto úspěchu následovaly další výstavy, ze kterých si odnášel diplomy, vyznamenání a medaile. O mnoho cennější úspěch přišel až v roce 1925, kdy se mu povedlo vyšlechtit svou první růži, jíž pojmenoval po své prvorozené dceři ´Máňa Böhmová´, a za níž získal i několik ocenění. Jedná se o první pnoucí českou růži, která vznikla tzv. pupenovou mutací růže Tausendschön z roku 1906. Janu Böhmovi se během jeho života povedlo vyšlechtit na 120 odrůd růží evokujících svými názvy radost ze vzniku nové republiky. Jde asi o jedinou oblast, kde se politicky angažoval. Za všechny lze zmínit například odrůdy ´Alois Jirásek´, ´Temno´, ´Generál Štefánik´, ´Dr. Edvard Beneš´, ´Vltava´ či ´Hora Říp´.
Podle materiálu Kulturní plantáž Blatná zpracovala Daniela Urešová
Celý text spolu s dalšími inspirativními fotografiemi naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 3/2023*
