Pod pojmem „má talent“ si většinou představíme malíře, herce, spisovatele. Talent ale musí mít i ten, kdo aranžuje květiny. A talentem je bezesporu obdařena Jarmila Pejpalová, naše přední floristka. Každý, kdo se zabývá tímto oborem, zná ji i její tvorbu a je pro něj nejen inspirací, ale i velkým uměním.
Zapálení pro přírodu, zahradu a květiny Jarmila získala už jako malá holka. Prsty v tom měl především její dědeček, rodák z jihomoravského Kyjova. Byl neuvěřitelně široce zaměřen, kromě lásky k vinohradu a zahradě se úspěšně stíhal věnovat i malířské tvorbě.
Logickým vyústěním tohoto zaměření bylo studium na zahradnické škole. Volba padla na Střední odbornou školu v Krči, na pětiletý obor s maturitou. V rámci předmětu vazačství se setkala s mistrem svého oboru panem Králíčkem, tehdejší legendou a šikovným praktikem.
První floristické krůčky
Prvním našlápnutím floristické kariéry měla být soutěž mladých aranžérů Děčínská kotva. Místo toho ale Jarmila vycestovala do nizozemského Boskoopu. To byla ta pravá škola pro mladou dívku zapálenou pro všechno nové. Získala zde cenné zkušenosti nejen pro budoucí tvorbu, ale i osobní kontakty na celý život. Tím asi bylo rozhodnuto i o dalším směru, kterým se její život bude ubírat dál, a to i navzdory nástupu na nástavbu laborantské školy při Akademii věd ČR. Zde potom pracovala na odboru explantátových kultur, experimentální botaniky a genetiky. Ale tak už to asi v životě je, pokud něco opravdu chceme, je potřeba jít za vysněným cílem. Ten se ale zase na čas vzdálil. Přišly děti. Nejdříve syn Štěpán, po něm Petra. A protože pro každou správnou mámu jsou děti na prvním místě, věnovala se jim sedm let.
Konečně kytky
Po nástupu dětí do školy přišla na řadu zase práce. Nejprve v podniku Drobné zboží, krátce na to konečně u svých milovaných květin, v Kotvě. Zdejší prodejna patřila JZD Tuchoraz a oproti ostatním prodejnám měla zřetelnou výhodu – měla dostatek zboží a větší výběr.
Rok 1985 už však nalezl Jarmilu na oddělení propagace státního podniku Sempra. Toto oddělení reprezentovalo státní podnik Sempra spolu s ostatními zahradnickými podniky Československou republiku na zahraničních veletrzích a výstavách. Právě tato doba byla asi profesně zásadní a velmi důležitá pro další rozvoj. Byl sice nedostatek kvalitních řezaných květin, natož šíře sortimentu. Přesto se pořádaly významné výstavy nejen u nás (Zahrada Čech, země Živitelka, Věžky atd.), ale i v zahraničí (Německo, Belgie, SSSR), a to teprve byla škola, pro Jarmilu velmi důležitá, mohla na těchto akcích realizovat své představy a nápady. Vždyť v rámci Sempry měla tyto akce na starosti. Společně s ní zde působila i Jitka Dvořáčková, která měla na starosti grafické podklady a plakáty. Jejím nadřízeným v tomto oddělení byl Ing. Zdeněk Nachlinger.
Více tipů a inspirativních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 3/2012.
