Použití rostlin v interiérech má, jak bylo uvedeno v první části série článků o interiérových rostlinách, dlouhodobou tradici. Nové myšlenky o významu interiérových rostlin a důvody pro jejich umísťování v interiérech se začínají uplatňovat od sedmdesátých let minulého století.
V té době publikoval Americký úřad pro kosmonautiku (NASA) výsledky prvních výzkumných prací, ukazujících praktické možnosti, jak efektivně využít v kosmických lodích symbiózu lidí a rostlin: rostliny poskytují člověku kyslík a člověk rostlinám oxid uhličitý.
Světová zdravotnická organizace uveřejnila na počátku osmdesátých let informaci, že 30 % obyvatelstva ve vyspělých státech světa trpí negativními účinky mnoha vlivů, působících v interiérech, souhrnně označovaných jako Sick Building Syndrom (SBS) – syndrom nemocných budov. Ten se objevuje hlavně v nových budovách vlivem:
- používání různých stavebních hmot, z nichž unikají zdraví škodlivé těkavé látky,
- klimatizace s nuceným oběhem vzduchu, vytvářející nepříjemné proudění vzduchu,
- hluku ze vzduchotechnických systémů,
- omezení prostupu elektromagnetického záření z kosmu, což způsobuje úbytek pro zdraví potřebných záporných iontů,
- velkého seskupení lidí ve velkoprostorových kancelářích (open space),
- elektromagnetického smogu z počítačů a jiných elektronických zařízen apod.*
Text Ing. Stanislav Haš, CSc, foto redakce
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 2/2015.