Interiérová dekorace do nádoby, aranžovaná sušenými, dřevitými, preparovanými či jinak upravenými rostlinami nebo jejich částmi – tak znělo zadání jedné ze soutěžních disciplín na 23. ročníku mezinárodní floristické soutěže Brněnské růže.
Úkolem soutěžících bylo zhotovit v časovém limitu 90 minut dekoraci do interiéru bez použití živých či umělých rostlin. Předmětem hodnocení se stalo vytvořené aranžmá včetně nádoby jako jeden celek. Povrchově upravenou nádobu mohli mít soutěžící připravenou předem. Použití dekorativních materiálů nebylo nijak limitováno, hotové dílo však nesmělo pozbývat charakter výrobku ze sušených a dřevitých rostlin. Velikost, hotového díla byla omezena jeho průchodností pokojovými dveřmi běžných rozměrů.
Prezentaci interiérových dekorací, které se v kategorii senior umístily v první desítce naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 1/2021.
Dnešní bytoví designeři vytvářejí mnoho pohledově krásných interiérů, ale téměř všechny bez oživení přírodou. Navrhují se ale i barevně a jasově monotónní interiéry, bez ohledu na dobrou pohodu člověka, nebo modře tónované ložnice a dětské pokoje, které vlivem blokování tvorby spánkového hormonu narušují usínání a tím i zdravotní stav lidí.
Vznikl dokonce nový designerský styl KellyHoppen, který pracuje převážně s nespektrálními barvami (hnědou, šedou, a ve velké míře s černou a bílou). Barvy šedá, černá a dá se říci, že i bílá, jsou v přírodě jen na malých ploškách. Použití černé a šedé na velkých plochách je nezvyklé a vytváří prostředí, které člověku není blízké a nepříjemně ovlivňuje zrakovou pohodu a psychický stav člověka. Jak bylo uvedeno v první části článku, biofilní design má úplně jiné zásady a interiéry výrazně oživuje i ozdravuje vnášením přírody, zejména rostlin a světla. Rostliny pro interiéry lze vybírat podle katalogů rostlin. Rozvážnost je třeba zachovat při výběru rostlin, pro které katalogy uvádějí nízkou světelnou náročnost (300–800 lx). Takové osvětlenosti snad postačují pro přežívání rostlin, ale rozhodně nestačí pro příjemné zrakové vjemy člověka. Aby rostliny měly příznivý jas, musí být minimální osvětlenost světle zelených rostlin 1000 lx, u rostlin s tmavými listy 1500–2000 lx. Při používání rostlin v interiérech je potřeba dodržovat základní zásady, uveřejněné ve Floristice č. 5/2016. Rostliny je třeba vždy používat tak, aby to odpovídalo přirozeným přírodním podmínkám. Rozhodně není normální, pokud se rostliny v nádobách zavěšují kořeny vzhůru, pokud jsou osvětleny jen zespodu, nebo pokud se suchomilné rostliny vkládají do terárií nebo aerárií, u nichž není zajištěno dostatečné proudění vzduchu. Pro konkrétní místnosti v bytových prostorách je vhodné vyžívat zkušeností, uvedených ve vydaných literárních pramenech (viz seznam doporučené literatury).
Celý text článku včetně ilustračních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 2/2018.
V posledních 40–50 letech došlo k historické anomálii v designu interiérů a jejich tvůrci zde nedávají žádný prostor rostlinám. Budují dokonce i zimní zahrady bez rostlin. Současně s tímto trendem ale vznikají různé národní i mezinárodní instituce, které prosazují ozeleňování interiérových prostorů (Plants for People, Green Plants for Green Buildings).
V Evropě byla vytvořena Evropská organizace pro interiérové rostliny, European Interiér Landscaping Organisation, EILO, která shromažďuje poznatky o vlivu rostlin na interiérové prostředí a na člověka. Slouží pro sdílení znalostí, zkušeností a inspirace pro bytové architekty, designéry a zahradníky. Vydává ve čtyřech jazykových mutacích (NL, EN, DE, FR) interiérový časopis Into Green, který je možné získat i v tištěné podobě.
Od 80. let minulého století se také rozvíjí nový socio-enviromentální obor, biofilie. Ta se dnes stává základní metodou živé architektury pro živou budoucnost (Living Architecture for Living Future). Zakladatelem a průkopníkem této architektury je Mezinárodní ústav pro živou budoucnost( International Living Future Institute, Seattle office, Portland office), který spolupracuje s Mezinárodním ústavem pro pohodové budovy ( International Well Building Institute, Washington). Oba ústavy vytvářejí, shromažďují, posuzují a rozšiřují projekty, které splňují kritéria biofilních exteriérů a interiérů a zpracovávají standardy pro biofilní interiéry, Mezinárodní ústav pro živou budoucnost propaguje moderní biofilní design na veřejnosti (výstavy, konference). V roce 2017 zakládá Cenu biofilního designu, která má být udělována nejlepším biofilním projektům a realizovaným dílům. Oba ústavy expandují již dnes do mnoha států, kde hledají své spolupracovníky.
Celý text článku v četně inspirativních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 1/2018.
Každý už od svých mladých let ví, že sluneční záření je nezbytnou podmínkou života všech tvorů a rostlin na zemi. Jeho infračervená složka vytváří příznivé teplotní podmínky pro
život, jeho viditelná složka umožňuje růst rostlin a zajišťování naší potravy a část viditelné složky, kterou vnímají naše oči, světlo, nám umožňuje vnímat svět, naše nejbližší okolí a
všechny věci a předměty, které jsou kolem nás.
Aby v nás světlo vytvářelo skutečně dobrou zrakovou a celkovou pohodu, musí splňovat základní podmínky dobrého vidění. V interiéru to jsou v první řadě příznivé světelné poměry. Bohužel, tuto skutečnost dizajnéři interiérů neberou v úvahu. Nemají pro stanovení směrodatných (výpočtových, normativních) světelných poměrů žádnou metodiku. Světelné poměry v interiéru určuje především přírodní denní světlo vstupující do vnitřních prostorů. Denní světlo je normativní název přírodního světla přicházejícího od Slunce a oblohy. V interiéru se projevuje jako přímé sluneční světlo a rozptýlené světlo z oblohy a odražené od stěn, stropů, podlahy a všech umístěných předmětů. Intenzita tohoto světla je časově velmi proměnlivá, jak v průběhu dne, tak v průběhu roku. Je tedy metodickým problémem, jak určit a stanovit směrodatnou intenzitu osvětlení (osvětlenost) v daném místě interiéru.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 6/2016.
Moderný biofílny dizajn rastlín v interiéri vychádza z poznatkov vedeckého výskumu o vplyve rastlín na človeka a prostredie. V nových budovách je dôležitým prvkom k opatreniam proti syndrómu nezdravých budov – SBS. Nie je to len estetické umiestnenie rastlín na určité, viac či menej osvetľované miesta.
Je to premyslená tvorba rastlinných diel tak, aby v maximálnej miere ovplyvňovali všetky životné funkcie človeka. V blízkej budúcnosti sa očakáva, že rastliny budú aj užitočnou súčasťou klimatizačných zariadení a budú sa významne podieľať na zvyšovaní energetickej účinnosti budov. Rastliny budú uskutočňovať dávnu prirodzenú túžbu človeka žiť v priaznivom vzťahu s prírodou. Túžba rozvíjať tento vzťah nie je nová, už pred niekoľkými tisíckami rokov tento problém zaujímal sofistikovaných učencov v starej Číne, Egypte a Indii. Tí vytvorili napríklad učenie feng-shui, ktoré obsahuje veľa poznatkov o dojmoch a pocitoch, ktoré človek prežíva v každodennom styku s prírodou. Máme samozrejme na mysli pôvodné učenie, nie jeho výklady, vzniknuté v druhej polovici 19. storočia, kedy sa prvýkrát objavuje výraz energie, ktorým sú tieto súčasné výklady fengshui nezmyselne pretkávané. Pôvodný fenomén vzťahov človek – príroda, čchi, nemôže znamenať nič iné, než pocity človeka v styku s prírodou. Vitálnej energie človeka tak znamená vždy len pocit dobrej pohody a priaznivý stav nášho vnímania a myslenia.
Celý text článku včetně islustračních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 5/2016.
