Svaz květinářů a floristů ČR slaví 20 let od svého založení

Vážení přátelé, kolegyně a kolegové, na zasedání květinářské skupiny ČSVTS a Květinářské sekce Zahradnického sdružení dne 9. 4. 1991 v Průhonicích byl přítomnými podán návrh na založení profesní organizace květinářů ČSFR. Po projednání návrhu se účastníci rozhodli založit Svaz květinářů jako samostatnou organizaci s působností v celé ČSFR“.

Těmito slovy uvedl Ing. Zdeněk Nachlinger první archivovaný dokument – pozvánku, která vybízí zájemce o obor a rozvoj květinářství a zvyšování odborné úrovně k založení profesního květinářského svazu. V přípravném výboru tenkrát účinkovali, Ing. Zdeněk Nachlinger z Průhonic, Ing. Jiří Gregorek z Košic, Ing. Milan Šofránek z Prešova, Ing. Josef Roušar z Olomouce a prof. František Kobza z Lednice.

Založení svazu květinářů
V červnu následovalo podání žádosti se stanovami a dne 26. 6. 1991 byl Svaz květinářů zaregistrován u Ministerstva vnitra jako profesní Svaz. Ustavující valná hromada poté proběhla v sobotu 22. února 1992 v Olomouci na Výstavišti Flora.
■ Přistoupení floristů a úprava názvu na Svaz květinářů a floristů
Od samotného vzniku figurovali ve svazu květináři – pěstitelé i květináři – aranžéři. Od prvních let existence svazu v něm působili takové květinářské (floristické) veličiny, kterými bezesporu jsou Ing. Antonín Kubíček, Jarmila Pejpalová, Růžena Bubeníčková, Ing. Jaroslav Vetýška a další. Skupina vazačů byla tenkrát organizována ve Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu pod vedením doc. Bohumila Jaši. V roce 1993 přišli s návrhem na připojení ke Svazu květinářů, což odsouhlasila valná hromada v říjnu 1993. Ve stejnou dobu byl také upraven název na Svaz květinářů a floristů.
■ Rozdělení svazu na českou a slovenskou část
Aby té historie a dat nebylo málo, je nutné uvést, že s rozdělením Československa v roce 1993 se rozdělil, zcela korektně, i Svaz květinářů na českou a slovenskou část. Zatímco český svaz rozvíjel dál své aktivity, rozšiřoval členskou základnu, slovenská část, bohužel, po několika letech zanikla. Tajemnicí byla má výborná kolegyně a osobnost slovenské floristiky Ing. Milota Murčová, se kterou jsem v začátcích velmi spolupracovala. Spolupráce fungovala také na oficiální úrovni, zpočátku každoročně při bratislavské Floře, kdy se scházeli zástupci obou svazů, většinou Ing. Zdeněk Nachlinger s předsedy slovenského svazu Ing. Augustýnem a Ing. Proksou. V současné době spolupracuje SKF ČR na mnohých slovenských projektech (soutěž Victoria Reagia, floristické semináře, výstava Flora Bratislava atd.) a někteří slovenští kolegové jsou členy našeho svazu.
■ Sekretariát a zaměstnanci svazu
Sídlem svazu byla ustavena na 1. Valné hromadě v Olomouci, konkrétně areál výstaviště flora Olomouc. Svaz v době svého vzniku neměl trvalou kancelář, ani stálého zaměstnance a všechny aktivity se realizovaly prostřednictvím členů, především členů předsednictva. Funkce se vykonávaly mimo zaměstnání, nebyly placené, cestovní náklady hradili zaměstnavatelé. Korespondenci a administrativu svazu vyřizoval převážně Ing. Josef Roušar, který byl zaměstnán na výstavišti. Vzhledem k rozšiřování členské základny a počtu aktivit svazu uložila Valná hromada z 22. 1. 1994 předsednictvu zřídit v Olomouci stálý sekretariát. První kancelář byla u Výstaviště Flora a to na tzv. Korunní pevnůstce, na zkrácený úvazek pracoval pro svaz Ing. Nepustil. V roce 1996 byl přijat již na plný úvazek Ing. Ondřej Škarda a kancelář svazu se přestěhovala do suterénu hlavní budovy Výstaviště Flora. Tajemníka Škardu vystřídala ve funkci svazu na sklonku roku 1997 Ing. Marcela Sabelová, která na konci roku 2004 odešla na mateřskou dovolenou. Od téhož roku dosud zastává funkci tajemnice svazu Bc. Jana Pudová.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika č. 6/2011.

Text  Ing. Marcela Nachlingerová, foto archiv SKF ČR a redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *