Smrt jako tabu

Jedním z největších tabu současné moderní doby je téma smrti. Ačkoliv se považujeme za vyspělou civilizovanou společnost a přírodní národy mnohdy nazýváme primitivními, právě ona zmíněná civilizovaná společnost skutečnost smrti mnohem hůře vstřebává.

Co nás vede k tomu, že si nechceme připustit konečnost života? Možná je to skutečně nastavením celého systému, který čím dál více vyznává kult mládí a stárnutí spolu se smrtí jsou nepřijatelnými atributy života, o kterých se nemluví. Vždyť každé malé dítě se už v pěti letech dokáže velmi dobře vyrovnat s faktem smrti. Až později jsme okolím formováni do strachů a obav z konce, vytváříme si obraz smrti jako něčeho až hororového. Možná kdybychom se opět přiblížili k přírodě a více ji vnímali, uvědomíme si na každém kroku cyklus života. Že starý život (mnohdy až obětavě) dává vznik novému, mladému a silnému.
Samozřejmě naše vzájemné citové vazby jsou velkým zdrojem bolesti, se kterou je třeba se vyrovnat. A k tomu, abychom se smířili s odchodem milované osoby, jsou velmi podstatné rituály. Někdo je může považovat za nevyspělost. Ale když se podíváme zpátky do hluboké historie, provázejí lidstvo od nepaměti a naopak jsou určitou formou terapie, která nám pomůže jít dál a znova se radovat ze života. Novodobým a nejvíce rozšířeným rituálem je pohřeb. A pro tyto chvíle je velmi podstatná smuteční floristika, která má v sobě velký potenciál. Pokud se na smuteční floristiku podíváme z obchodního hlediska, protože je třeba si uvědomit, že i přes všechna morální hlediska o obchod jde, může se v tomto ohledu spokojený zákazník v budoucnu stát stálým zákazníkem. Možná že více než k jakékoliv jiné příležitosti, jsou pozůstalí ochotni a chtějí se rozloučit se svým blízkým profesionálně provedenou květinovou výzdobou. V tuto chvíli je na vás floristech, jakým směrem se vydáte. Přestože jde o velmi citlivé téma, i v okamžiku, kdy se na vás obrátí klient prožívající smutné období, je důležité poskytnout mu kvalitní servis. S dostatkem empatie se právě vy podílíte na úrovni s jakou se pozůstalí rozloučí se svým blízkým. Květiny jsou tím posledním, co mohou zemřelému dát. Nezapomeňte, že i na tyto smutné chvíle s odstupem času lze vzpomínat jako na svým způsobem hezké. Věřím, že vy – čtenáři našeho časopisu jste právě ti, kteří floristickému řemeslu dělají čest i v této velmi citlivé oblasti floristiky. Proto jsme tomuto tématu věnovali prostor v právě vycházejícím čísle našeho časopisu.

Daniela Urešová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *