Květiny a naše smysly

Květiny provázejí lidstvo od starověku. V Egyptě byly nejoblíbenějšími papyrus a leknín, jejichž motivy zdobily významné budovy a hrobky. Již v dávné minulosti se květy často používaly k obětním obřadům, výrobě parfémů, dekoraci interiérů a jídelních tabulí nebo zdobení těla. Zkrátka a dobře, rostliny ovlivňují všechny naše smysly a po staletí přinášejí lidem potěšení nejen svým vzhledem a vůní. Zamyslete se, jak využít pozitivní působení květin na člověka ve své prodejně – třeba vám při tom pomohou následující inspirace.

Už staří Egypťané znali kosatec, mák, narcis i rozmarýn. Řekové i Římané využívali květy také velmi často, a to do různých čelenek nebo ozdobných girland. Oblibu si tehdy získaly snítky vavřínu a rozmarýnu, o nichž se myslelo, že povzbuzují činnost mozku. Okvětní plátky květin, zejména růží, pokrývaly podlahy místností, kde se konaly slavnostní události. Číňané doslova prosluli aranžováním květin. Mezi jejich oblíbené druhy patřily chryzantéma, pivoňka, narcis a orchideje.
V období renesance umělci vytvářeli díla, na nichž jsou zachycena krásná květinová aranžmá, kterým dominují kosatce, chrpy, narcisy či růže. V 15. století vládla malbám nizozemských a vlámských malířů zátiší s květinami. Velmi často zobrazovali tulipány, kosatce, narcisy a pivoňky. V 19. století se květiny probojovaly do domácností, staly se součástí různých oslav a začaly se využívat také jako dárek.
Na konci minulého století a zejména na začátku století 21. se květiny staly doslova každodenní součástí našich životů. Sortiment je mimořádně bohatý, na trh přicházejí neustále nové odrůdy a květiny jsou dostupné větší část roku. Pomalu se stává běžným kupovat si květiny pro sebe a zdobit si jimi byt či je použít jako živé šperky.
Květiny nás umějí nabít energií a provokovat všechny naše smysly, a právě to na nich obdivujeme.
Své okolí vnímáme pomocí pěti základních smyslů – zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu. Některé květiny můžeme vnímat hned několika smysly zároveň, kromě očí se jimi může pokochat i náš nos, můžeme si na ně sáhnout nebo je ochutnat. Všechny tyto vjemy v nás vyvolávají emoce a jejich prostřednictvím mají květiny na náš život velmi blahodárný účinek: umějí potěšit, zlepšit náladu, ale i dodat sebedůvěru a zvýšit přitažlivost.

I květy mohou chutnat
Stále více se květiny využívají v moderní gastronomii jako přízdoba jídel, okvětní plátky růží se často namáčejí v čokoládě. Ani floristé nezústávají pozadu a využívají designových nádob k vytváření dekorativních aranžmá ve formě různých dortíků, báboviček a koktejlů. Takové dekorace jsou často vtipné, a květiny neutočí jen na naši chuť, ale i na zrak. „Orchideje jsou úžasné květiny a výborně se hodí ke kombinování s jídlem nebo se využívají do aranžmá provokujících naše chuťové buňky. Jejich krása a přitažlivost je pro to přímo předurčují. V aranžmá, která mají evokovat nadýchané moučníky a bábovky, často používáme i květy chryzantém hýřící mnoha barvami, hortenzie, alstromérie nebo růže, jimiž nejčastěji zdobíme svatební dorty,“ říká přední český florista Petr Kopáč.

Kdo by se nechtěl dotýkat?
Receptory pro vnímání hmatu má člověk rozmístěny po celém těle a je pravdou, že mnohé květiny jsou velmi příjemné na dotek. Příkladem mohou být sametová květenství Celosia či listy měkké a hebké čistce. „Naopak Leucospermum nás přitahuje a zároveň lehce odpuzuje, jeho zakroucené pestíky a čnělky květů totiž působí velmi neobvykle. I při minimálním zapojení fantazie je snadné spatřit podobnost mezi pestíky a chapadly mořské sasanky. Jiným lidem připomínají pavouka nebo cizokrajné zvíře. Zda je Leucospermum na dotek příjemné, ale musí každý vyzkoušet sám,“ říká Petr Kopáč. Také Eryngium může stimulovat náš hmat, špičaté listeny jsou jakoby vykované ze železa, fialovomodrá barva květů jí dodává na atraktivitě.
K tomuto odstavci fotky ze složky hmat – už bez dalších popisků – nemusí tm být všechny, klidně si vyber

Vůně je důležitá
Čich je stejně jako chuť chemickým smyslem, kterým neustále monitorujeme své okolí. Čich také představuje významnou součást chuti. Květiny se odpradávna pěstují nejen pro svoji krásu či léčivé účinky, ale také kvůli vůni. Nejen z okvětních plátků růže se připravovaly různé parfémy a oleje. Mezi výrazně vonné květiny patří lilie, frézie, pivoňky nebo Chamelaucium. „Lilie bývá považována za aristokratickou květinu. Její pěstování kdysi bývalo velmi výnosným obchodem. V Číně byly oblíbené nejen pro svou krásu, ale i pro léčivé účinky a kulinářské využití – jedla se poupata i rozvité květy. V Evropě se lilie používala k léčení řady různých chorob až do začátku 19. století,“ vysvětluje Petr Kopáč. Dalším přeborníkem mezi vonnými květinami je frézie, jejíž různé odrůdy se vyznačují odlišnou vůní a její intenzitou. Svou vůní vynikají i po staletí pěstované pivoňky. Ty se v zahradách čínských klášterů se objevovaly již před 2 000 lety a ve starém Řecku i Číně se používaly jako léčivé rostliny. „Velké, měkké a nadýchané květy pivoňky jsou ideální pro aranžmá a květinové dekorace s přídechem smyslnosti. Úžasné jsou květy růžové, jasně červené a temně rudé. Pivoňky se velmi dobře kombinují s květinami s pevnější strukturou,“ vysvětluje Petr Kopáč.

Vzhled je základ
Prostřednictvím zraku vnímáme přibližně 80 % podnětů z našeho okolí. I přesto, že květiny můžeme vnímat hmatem a čichem, zrak je v tomto ohledu vůbec nejdůležitější. Nejsilnější vizuální efekt mají u květin bezesporu barvy. Mezi ty základní patří červená, modrá a žlutá. Červená barva je nejvášnivější a velmi rychle upoutá naši pozornost. V přírodě se naopak poměrně málo setkáváme s čistě modrou, většina modrých květin má odstín do červena nebo zelena. Žlutá je nejjasnější barvou, v aranžmá se velmi dobře používá, protože se snadno kombinuje s ostatními barvami. Struktura vyvolává vizuální, ale zároveň i hmatový dojem. Zajímavých efektů dosáhneme nečekanými kombinacemi. Může se jednat o míchání výrazných, zdánlivě neslučitelných barev, použití různých druhů květů velmi odlišných tvarů a struktur, nebo využití netradičních doplňků, jako třeba střevíce nebo kabelky místo vázy. Naší pozornosti se těší zejména exotické květiny, jako jsou například Gloriosa či Strelitzia. „Osobně velmi rád pracuji s gloriózou, její květ je jeden z nezajímavějších vůbec,“ uvádí Petr Kopáč.

Slyšíme trávu růst
Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje nejen vnímání zvuků a prostorovou orientaci, ale i komunikaci s ostatními lidmi. I barvy prý mluví za sebe, červená vyjadřuje lásku a vášeň, růžová je symbolem romantiky, zelená naděje, žlutá se připisuje žárlivosti, bílá nevinnosti a upřímnosti. Říše rostlin k nám ale nepromlouvá pouze barvami. Ševelení listů a trav ve větru, zvuk na listy dopadajících dešťových kapek, chrastící tobolky některých květin a rostlin − to všechno jsou nenapodobitelné zvuky, bez nichž si život neumíme představit a při kterých se skvěle relaxuje.

 

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *