Katastrofa je impulsem k pokroku

Již za minulého režimu v lidech často převládala iluze, hojně přiživována státním aparátem, že vše je v našich, lidských rukou, že vše řídí lidská rasa. I v dnešní době má člověk někdy pocit, že vše na naší planetě pracuje ve prospěch nebo v souladu s lidskými požadavky. Události posledních týdnů však ukazují, jak málo stačí, aby tato iluze byla roztříštěna. Začalo to nevinně, zvýšenou aktivitou sopky pod ledovcem nevyslovitelného jména na Islandu. Důsledky byly obrovské. Tisíce lidí zůstaly na cestách, na letištích a v odletových halách bez možnosti návratu, další tisíce musely zrušit či změnit své plány na využití letecké dopravy. I přes to, že mrak sopečného popela dlel pouze nad Evropou, následky dopadly na celý svět.

Asi si říkáte, jak to všechno souvisí s floristikou. To je jednoduché. Díky absenci letecké dopravy do Evropy, jejíž letiště byla při výskytu popela v ovzduší uzavřena, umlkla i letecká doprava zboží. Transport živých rostlin z mimoevropských států nebyl výjimkou. Většina z firem, které dováží rostliny do České republiky, nakupuje přímo u mimoevropských pěstitelů nebo na nizozemských burzách, např. v Aalsmeeru. Odsud každý den odchází 19 milionů řezaných a 2 miliony hrnkových rostlin do celého světa. A toto množství sem také musí být nějak dopraveno. V průběhu doby, kdy sopečný popel dlel nad Evropou, byla nizozemská burza prakticky bez zásobení.
Produkci rostlin není možno zastavit ze dne na den a ani jejich trvanlivost není vysoká. Každý profesionální pěstitel je schopen svou produkci uložit do chlazeného skladu. Pokud však není odbyt, rostliny se hromadí a nastává problém, kam s nimi. Na chvíli pomohou haly narychlo proměněné v chladírny. Ale ani to problém natrvalo neřeší a nakonec dojde k likvidaci třeba i kvalitního zboží. V případě výpadku odbytu dojde k propouštění zaměstnanců a vedle problému s transportem tu máme i problém sociální. A to všechno působí jedna sopka.
Podle geologických odborníků začíná tímto výbuchem období zvýšené vulkanické aktivity oblasti, jejíž délka se odhaduje na 70 let. Jeden výbuch trvá několik týdnů až měsíců a v řadě za sebou jich bývá tři až pět. Ten „náš“ prý patřil ke kategorii slabších.
Globální pojetí naší doby přineslo pohyb zboží po celém světě a obrovskou závislost na dopravě mezi jednotlivými kontinenty. Pokud by došlo na slova odborníků o zvýšené sopečné aktivitě, ta vzdušná by se stala velmi nespolehlivou. Jistou možností by bylo posílení vodní dopravy. To by však nějakou chvíli trvalo a projevilo se v nákladech i trvanlivosti zboží. Proč být tedy závislí na dodávkách ze zámoří a proč se alespoň částečně nepokusit o soběstačnost květinářskou? Od tuzemských pěstitelů pochází asi jedna z padesáti v Česku prodaných řezaných květin, v hrnkovkách jsme na tom lépe. Posílení domácí produkce rostlin by vedle nižší závislosti na zahraničních dodavatelích zvýšilo i naše květinářské sebevědomí.

Helena Piková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *