Dračinky a dračince v interiérech i mobilní zeleni

Dračinka (Cordyline) a dračinec (Dracaena) bývají často zaměňovány nejen mezi sebou, ale i s rody Yucca, Nolina, Dasylirion, Pandanus a dalšími, které mají dlouhé a tenké listy uspořádané do růžic na dřevnatějícím kmínku. U některých méně známých druhů se tomu ani nelze divit, ale ty běžně pěstované jsou poměrně dobře rozeznatelné.

Cordyline – dračinka 

Rod patřící do čeledi chřestovité (Asparagaceae) není příliš velký, celkem 24 známých druhů pochází především ze západního Tichomoří – tedy z Austrálie, Nového Zélandu, Nové Guineje a Polynésie. Z areálu vybočují Cordyline mauritiana z Maskarén (Mauritius, Réunion) a C. sellowiana z Brazílie, Argentiny a Bolívie.

Dračinky jsou dřeviny s druhotně tloustnoucími stonky, většinou nepravidelně rozvětvenými, na jejichž koncích vyrůstají husté růžice spirálovitě uspořádaných, oválných, mečovitých až úzce kopinatých listů. Drobné kvítky bílé, žluté, šeříkově fialové až purpurové barvy vykvétají ve vrcholových latách. Plodem je masitá bobule.

Dračinky lze ze zahradnického hlediska rozdělit na tropické a sezónně chladnomilné. Některé tropické druhy jsou součástí podrostů nížinného deštného lesa, žijí tedy v klimatu stálého horka, vlhka a stínu. Druhy z jihu Austrálie, Nového Zélandu a Norfolku jsou světlomilné a v zimě potřebují pokles teploty – například novozélandský C. australis, druhý nejčastěji pěstovaný druh, v zimě snáší teploty až pod bodem mrazu a v západní Evropě i Anglii se pěstuje v zahradách jako exotická dřevina.

Tropické dračinky

Nejčastěji pěstovaný druh C. fruticosa (syn. C. terminalis) pochází z jihovýchodní Asie, Nové Guineje, severovýchodní Austrálie a tichomořských ostrovů. Má nevětvený kmínek vysoký až čtyři metry a řapíkaté, oválné, zašpičatělé listy dlouhé 40 až 60, vzácně 75 cm, široké i 10 cm. Je velmi variabilní a pěstuje se v desítkách barevných forem s listy červenohnědými, žlutozelenými, růžovými nebo barevně pruhovanými. Pěstování je velmi jednoduché, dračinky jsou velmi odolné a nenáročné rostliny. C. fruticosa a ostatní tropické druhy potřebují pokojovou teplotu (poklesy a průvan snáší velmi špatně), celoročně pravidelnou zálivku a lehké přistínění. Jako substrát používáme běžnou směs pro pokojové rostliny, při přesazování se snažíme neporušit kořenový bal.*

Text a foto Ing. Romana Rybková

Více informací a fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Floristika 2/2014.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *