Čí je to tedy chyba?

O tom, že se se svatbami v posledních letech doslova roztrhl pytel, nemusím nikoho přesvědčovat. Pro-vozovatelé lukrativních prostor svatebního obřadu si mnou ruce, půjčovny svatebních šatů se rozrůstají jako houby po dešti. I pro floristy a majitele květinových obchodů se ve svatbách skrývá finanční potenciál. Měli by ji umět využít a poradit často nezkušeným nevěstám s výzdobou pro jejich šťastný den. Někdy se totiž stane, že pro nevěstu je svatební kytice pouhým doplňkem, něčím, co jí zabírá jednu ruku. O přístupu k další výzdobě ani nemluvím. A na to by se měli opravdoví profesionálové zaměřit.

Nedávno jsem přijala pozvání na jednu svatbu a má pozornost se samozřejmě zaměřila jako první na svatební kytici.Ke svatebním šatům plesového střihu velmi jednoduchá, volně vázaná kytice ze zelenkavých chryzantém spoře doplněná květy růží, příliš neladila … Ani tloušťka a délka úvazku či kvalita začištění by nebodovala. Bohaté podložení listy kapradin evokovalo na zvyky, jak jsem si myslela, již dávno minulé. Kytice pro svědkyni a pro obě maminky se nesly ve stejném stylu jako kytice nevěsty, stejné barevné provedení, tvar a bohužel i zpracování.
Co mě pozitivně překvapilo, byla existence podložky pod prstýnky. Její barevné provedení, v růžovo zelených tónech, budilo dojem, že sem opravdu patří. Zvolená ústřední květina, jíž byla gerbera, jej však okamžitě smetla ze stolu. Podložka prostě byla součástí výzdoby obřadního prostoru, jež sloužil pro šest svateb denně, bez ohledu na styl a ztvárnění jednotlivých obřadů. Když jsme opouštěli obřadní prostor, chystal se nastoupit další pár. Jaké bylo moje překvapení, když nevěsta držela úplně stejně zpracovanou kytici, pouze o odstín světlejší. Přiznám se, že moje první myšlenka byla: „No jo, tak to jim vázala nějaká úplná začátečnice, je to bez nápadu a nekvalitně zpracované. Vyrábí je jako na běžícím pásu.“
Později, při uvolněné atmosféře svatebního veselí, jsem se nevěsty zeptala, jak to vlastně s tou její kyticí bylo. „To víš, moc jsem to nestíhala, tak jsem poprosila mámu, ať to zařídí. Chtěla jsem jednoduchou kytici s růžovými růžemi.„
Kdo za to tedy může?
Velkým problémem je zde přístup nevěsty. Podle slov maminky, která kytici zařizovala, nedala obsluze v květinářství ani moc šancí na kreativitu. Již ve dveřích oznámila, že chce jednoduchou svatební kytici z růží. I tak však měla obsluha zaujmout aktivnější pozici, nabídnout více variant, pokusit se vyzvědět o plánované svatbě více. Lze jí přičíst i další opomenutí – nezajímala se o typ nevěsty či tvar jejích svatebních šatů. Nekvalitní technické zpracování a výběr rostlinného materiálu také padá na hlavu toho, kdo kytici tvořil. Nezapomeňme, že naše vlastní práce je nám reklamou.
Chyba je jistě i na mojí straně, jsem měla asi problém květinové výzdoby s nevěstou předem probrat. Mě ale pravdu nenapadlo, že by kdokoliv mohl takto přistupovat ke svatební kytici. Díky působení v redakci tohoto časopisu člověk získá dojem, že na jednoduchou vázanou kytici z růží na svatbě nenarazí. A ejhle, jeden z mých volných dnů jí byl plný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *